Komunální volby I.

S odstupem času a s povolebním uvolněním situace je dobré se zamyslet nad letošními komunálními volbami v Krásné Lípě. Stručně řečeno: strach a nezájem.

Jednoho dne jsem se sešel s pár lidmi z Krásné Lípy, abychom společně hledali nové cesty pro rozvoj města. Hledali jsme další, kteří se připojí a půjdou s námi do voleb. Najít lidi je těžké, vrchol úspěchu však je lidi přemluvit, buď nemají čas se věnovat veřejnému zájmu nebo mají strach, že se to obrátí proti nim. Bojí se stávajícího vedení. Bojí se veřejně stát na jiné lodi (tím není řečeno stát proti vedení jako nepřítel).

Myslím si, že živý veřejný prostor a vyjadřování je nutnost. Pro město je přínosné, když rozvoj přichází z více proudů. Moje ponaučení zní: "Když se nebojíš, druzí se tě bojí".

Vymýšlet a realizovat nové nápady je můj životní cíl. Po diskuzi s neznámými/známými občany z Lípy jsem obecně zjistil, kam při tvorbě směru rozvoje , chcete-li volebního programu, můžeme směřovat. Byla to hra, která mohla vyjít. Nevyšla. Vítězové voleb nemusí mít program, musí mít silného lídra, popřípadě pár nekonfliktních, nic nekazících kandidátů, kteří mají za sebou hlouček či skupinu potenciálních voličů. Hlouček by je volil i bez kampaně, jen proto, že se znají a přijdou kvůli nim i k volbám. Ostatní, skoro 2/3 voličů nebyla "ochotna" přijít. Nikdo je k tomu nepřesvědčil.

Moje ponaučení zní : "Důležité musí být přesvědčivé"

Už se těším, až si tyto řádky za čtyři roky přečtu a budu psát další pohledy na komunální volby...